Má proměna a rady po dvou letech snažení

Dlouho jsem přemýšlela, jaký článek by po takové době měl přibýt na blog jako první. A pak mě napadlo, že je to dva roky, co jsem se začala věnovat zdravému životnímu stylu. Hecla jsem se a kromě mých poznatků za dva roky převráceného životního stylu Vám ukážu i fotky své proměny. (Téměř) do naha!:-)

No, když jsem fotky hodila s mými mizernými IT schopnostmi do fotofiltru, nestačila jsem zírat. Nevím, jestli i vy vidíte rozdíl (pozn. reálně je to minus asi šest kilo tuku a plus 4 kila svalů), ale mně při pohledu na první fotku hned přišla chuť na čokoládu:D

Nemyslím si, že Vám řeknu něco úplně šokujícího, nějakou novou strategii, která - TYJO - zázračně funguje. Protože taková samozřejmě neexistuje.

Pochopila jsem prostě jenom pár základních věcí, o které se s Vámi ráda podělím:-)

1) Když jsi unavený, (většinou) nepotřebuješ sacharidy

Když jsme unavení, automaticky saháme často po něčem sladkém - máme pocit, že nám to dodá energii. Jenže ono to tak úplně není - zpracování cukrů je pro tělo náročné a tím pádem ho ve skutečnosti víc unavíme. Takže téhle srandě jsem začala zdárně odolávat.

Naopak jsem se přestala bát masa - několik let jsem ho téměř nejedla a vždycky jsem měla pocit, že právě z něho tloustnu. Dnes vím, že výbornou strategií pro udržení postavy (a svalové hmoty) je staré známé kulturistické "maso plus zelenina". Že je to nuda? Lehký letní salát s medovo-citronovou zálivkou a zlatým kuřátkem, pečená krůta s oblohou, losos s vařenou brokolicí...Já teda nic nenamítám:-)

2) Posiluj pro postavu, běhej pro radost

V době pořízení fotky číslo jedna jsem skoro denně běhala, tancovala, lítala na koštěti,...Dneska posiluju, většinou 4x týdně a jednou týdně si nějaké to kardio kvůli srdci dám. Výsledek zhodnoťte sami:-)

3) Máme zprasené poškozené chuťové buňky, napravit se dají rychleji, než by člověk řekl

Ještě před dvěma lety pro mě nejoblíbenější večeře byl třeba talíř těstovin, kus pečiva nebo nějaká sladká kaše - jednoduše samé sacharidy. Pochutnala jsem si na všelijakých přeslazeniných a umělotinách. Dnes jsem schopná rozpoznat, jestli v polévce je nebo není glutamát a na smažené nebo cukrovinky prostě nemám chuť. Zní to jako sebeobelhávání, ale je to prostě fakt.

4) Váha je jen číslo

Taky mezi fotkama vidíte celkem velký rozdíl? Váha je přitom téměr stejná - v prvním případě asi 59 kg, ve druhém 57 kg. Sere pes. Konečně se vykašlete na to, kolik vážíte, prosím:-)

5) Hoďte bobek na diety

No jo, to už tu bylo nesčetněkrát. Asi proto, že je to prostě pravda - jakoukoliv úpravu jídelníčků musíte dělat s radostí, že děláte něco pro sebe, že svému tělu dáváte něco lepšího. Jinak to (dlouhodobě) nefunguje.

6) Každé tělo je jiné, respektujme to

Mockrát jsem se potkala s udivenou otázkou: "A ty piješ mléko, když jíš zdravě?!" Ano, piju. Dělám si zdravou variantu kakaa, můžu se umlátit po ricotta con fraise a na salát si vždy přidám trochu parmezánu nebo alespoň mozzarelly. A co jako. Vím, že se říká, že mléko zahleňuje, způsobuje poruchy trávení, narostou Vám po něm vemínka...No, moje tělo ho snáší naprosto bezproblémově, stejně jako mé sestře vždy způsobí dost nemilé zážitky. Tak to prostě je - poslouchejte své tělo, samo Vám řekne, co potřebuje.

A jaké jsou Vaše zkušenosti a osvědčené rady?:-) Mějte se krásně.